To, že máme žíly, ví většina lidí. Ovšem obvykle je nijak necítíme a neřešíme. Až do okamžiku, kdy člověk onemocní se žílami, což se projevuje jejich bolestí.
Obecně o zánětu žil
Bolest žil často poukazuje na zánět žil. Podle závažnosti a místa vzniku rozlišujeme zánět povrchových žil (tromboflebitida) a zánět hlubokých žil (flebotrombóza), přičemž hluboký žilní zánět je vážnější. Je u ní totiž riziko plicní embolie.
Vznikem hlubokého zánětu žil jsou ohroženi především lidé, kteří jsou upoutáni na lůžko, ti, kteří prodělali operaci či úraz končetiny. Dalšími rizikovými faktory je vyšší věk, těhotenství, dědičnost atd.
Hluboký žilní zánět se nejdříve projevuje bolestí při stlačení končetiny, otokem a rozšířením povrchových žilek, které se stávají více viditelnými. Pacient také udává napětí v končetinách a kůže často mění barvu. Mohou se objevit i další symptomy.
Zánět povrchových končetin je méně závažný, přesto by se neměl podceňovat. Mnohdy souvisí s křečovými žilami. Povrchový zánět se projevuje zarudnutím v místě zánětu a bolestivostí. Obvykle však místo neotéká.
Záněty žil mohou souviset s různými žilami, ale obvykle jsou postiženy dolní končetiny.
Jak léčit zánět žil
Léčba zánětu žil se opět liší podle toho, zda jde o povrchový nebo hloubkový zánět. Pacient obvykle dostane léky na bolest. Důležité je také končetinu polohovat a pohybovat s ní. Součástí léčby je i bandážování, studené obklady a masti.
Má-li pacient hluboký zánět žil, je třeba podávat léky proti srážení krve. Pokud máte podezření na hluboký zánět žil, léčbu neoddalujte. Hrozí vám embolie plic, a to je stav, který vás bezprostředně ohrožuje na životě.
